Dobrý den, dámy a pánové,
vítám vás u dalšího videa Learn Czech Online s www.iLearnCzech.com a dnes se spolu podíváme na něco, co už byste měli znát na úrovni možná B2, ale určitě C1. A konkrétně: Jak popisovat grafy nebo nějaké trendy, změny ve vývoji nějakých čísel.
Jestli chcete dělat zkoušku na úrovni C1, je možné, že v části Psaní dostanete takovouto úlohu, která je z modelové verze Certifikované zkoušky z češtiny pro cizince.
Vaším úkolem v úloze 1 je napsat článek do časopisu o volnočasových sportovních aktivitách ve městě Tábor. Musíte napsat, sami vymyslet nějaký titulek – vhodný název, potom interpretovat výsledky ankety z grafu, který je uveden níže, a sami přidat vaše návrhy dalších možných sportovních aktivit a obecně se zamyslet nad tím, jak lidé ve městech tráví volný čas. Měli byste napsat minimálně 150 slov.
My se spolu dnes zaměříme na to, jak byste mohli tento graf interpretovat, okomentovat, vysvětlit, co se jak změnilo.
Takže jdeme na to a budeme se koncentrovat, nebo zaměříme se na užitečné fráze, které byste mohli použít, když budete o tom grafu mluvit nebo psát.
Tak, nejprve si řekneme, které fráze můžete používat, když chcete porovnávat dvě období.
Tak, můžete například říct „ve srovnání s“: Ve srovnání s rokem 2012 podporovali lidé v roce 2017 mnohem více dětská hřiště. Nebo „v porovnání s“ – v porovnání s rokem 2012, například: „V porovnání s rokem 2012 chtělo v roce 2017 nějaké další možnosti koupání a vodních aktivit trochu více respondentů.“ Další fráze, kterou můžete použít, respektive prepozice, je „oproti“, nebo byste také mohli říct „proti“: „Oproti (nebo proti) roku 2012 klesla výrazně podpora cyklostezek.“ Nebo můžete říct „na rozdíl od“, takže: „Na rozdíl od roku 2012 neměli občané Tábora v roce 2017 tak velký zájem o nové cyklostezky.“ Dále můžete použít podmínkovou větu, například: „Porovnáme-li situaci v roce 2012 a 2017, vyplývá z toho, že… (blablabla – něco dalšího)“ nebo „Srovnáme-li výsledky v roce 2012 a 2017…“ (ttt – sami už můžete dokončit nějakou myšlenku).
Dále budete potřebovat nějaké fráze, které mluví o posunu nahoru. To znamená změna nahoru, jako plus, že se nějaké číslo, nějaký počet zvětšil. Například se můžete podívat zde v grafu na údaj o dětských hřištích. V roce 2012 15 % respondentů požadovalo vybudování nových dětských hřišť, ale v roce 2017 už to bylo 39 % respondentů. Takže jak můžete vyjádřit tuto změnu? Můžete říct: „Respondenti chtějí, nebo požadují, nebo žádají, více dětských hřišť.“ Nebo: „Je vyšší (nebo větší) poptávka po dětských hřištích.“ Také lze říci: „Zvětšil se (nebo: Zvýšil se) zájem o dětská hřiště.“ „Stoupl počet zájemců o dětská hřiště.“ Anebo: „Vzrostla podpora dětských hřišť.“ A poslední možnost, na kterou jsem si vzpomněla: „Přibylo lidí, kteří volají po dětských hřištích.“
Jestli je změna opačná, to znamená, jde o posun dolů, změnu dolů, jako minus, tak potom… uvidíte, jaké fráze můžete použít. V našem grafu se jedná například o cyklostezky. V roce 2012 chtělo nové cyklostezky 35 % respondentů, zatímco v roce 2017 už to bylo jenom 10 % respondentů. „Respondenti chtějí/požadují/žádají méně cyklostezek.“ „Je nižší (nebo: menší) poptávka po cyklostezkách.“ „Snížil se (Nebo: Zmenšil se) zájem o cyklostezky.“ „Propadl se počet zájemců o cyklostezky.“ Nebo: „Klesla podpora cyklostezek.“ A ještě jedna možnost, například: „Ubylo lidí, kteří volají po cyklostezkách.“
Dále možná potřebujete vyjádřit, že ta změna, ten rozdíl je velký. Jaká slova můžete použít? Můžete se podívat na změnu v podílu respondentů, kteří požadují dětská hřiště, nebo cyklostezky, o těch už jsme mluvili. Takže byste mohli říct, například, že něčeho je teď MNOHEM více nebo MNOHEM méně, ten rozdíl je velký. Nebo je něco O HODNĚ vyšší nebo nižší, O MNOHO, O DOST a hovorově můžete také říct O MOC vyšší nebo nižší. Můžete také říct, že něco je DALEKO větší nebo DALEKO menší. Nebo se něco VELMI zvýšilo nebo snížilo. Počet něčeho například ZNAČNĚ stoupl nebo klesl. Nebo se něco VÝRAZNĚ propadlo, nebo něco VÝRAZNĚ vzrostlo. Anebo ještě další slovo je třeba MARKANTNĚ, něčeho MARKANTNĚ přibylo nebo ubylo.
Když je naopak rozdíl malý, změna je malá, v našem grafu to může být například preference možnosti koupání a vodních aktivit nebo možná park pro skateboarding, tak můžeme říct, že něčeho je teď TROCHU více nebo méně, a hovorové varianty by byly TROŠKU, MALINKO nebo MALIČKO více nebo méně. Také můžete říct, že něco je O MÁLO / O TROCHU / O TROŠKU / O NĚCO / O MALINKO / O MALIČKO vyšší nebo nižší. Zase pozor, něco z toho je hovorové. Takže O MÁLO nebo O TROCHU / O NĚCO, to by asi šlo. Můžete také říct, že něco je NEPATRNĚ větší nebo NEPATRNĚ menší, že se něco ZANEDBATELNĚ zvýšilo nebo snížilo, že PONĚKUD stoupl nebo klesl počet něčeho, nebo NEVÝRAZNĚ něco vzrostlo nebo se propadlo, anebo například NEZNATELNĚ něčeho přibylo nebo ubylo.
Jestli potřebujete vyjádřit, o kolik přesně se něco změnilo, například, jak stoupla podpora dětských hřišť, tak jak to můžete udělat? Tak, jestli máte absolutní číslo, to znamená počet něčeho, kdyby například v tomto grafu se jednalo o počet respondentů, to znamená, že v roce 2012 by 15 osob chtělo dětská hřiště a v roce 2017 by to bylo 39 osob, potom bychom mohli říct, že přírůstek byl 24 lidí, takže bychom mohli říct, že v roce 2017 o 24 lidí více požadovalo dětská hřiště. Nebo že přibylo 24 osob, například. Ale problém je, že tento graf není v absolutních číslech, ale v relativních, a to znamená, že je v procentech, jak je zde uvedeno. A jestliže v roce 2012 podporovalo dětská hřiště 15 % respondentů a v roce 2017 to bylo 39 % respondentů, nemůžeme říct, že přírůstek je prostě jenom rozdíl těchto čísel. Nemůžeme říct, že přírůstek je 24 %. Co můžeme říct, je například, že „Podíl vzrostl z 15 na 39 %.“ nebo že „Procento se zvýšilo více než dvojnásobně.“ nebo „Část se více než zdvojnásobila.“, protože vlastně musíme brát patnáctku jako základ, 15krát 2 je 30, takže 39 víc než dvakrát 15, proto tady mám „dvojnásobně“ nebo „zdvojnásobila“. Více o procentech mluvit nebudu, ale jestli s nimi chcete pracovat, tak jim musíte rozumět. Co byste mohli říct, je, že změna byla 24 PROCENTNÍCH BODŮ. Ne procent, ale procentních bodů. Takže například: „Podpora dětských hřišť vzrostla o 24 procentních bodů.“ – to lze.
No, a může se také stát, že nenastala vůbec žádná změna. To je případ, například, klasických sportovních hřišť. Jak to okomentovat? Můžete například říct: „Počet respondentů požadujících klasická sportovní hřiště se nezměnil.“ nebo „zůstal stejný“ nebo „stagnoval“ nebo „byl shodný/totožný/identický“ v obou letech. Nebo „nezaznamenal změnu“. Nebo ZMĚNA toho počtu BYLA NULOVÁ.
No, a jak byste mohli okomentovat, nebo interpretovat, co může být příčinou těchto změn? Tak, můžete například využít určitých předložkových vazeb. Například nejznámější je asi předložka „kvůli“. Může být, že „Podpora dětských hřišť vzrostla kvůli boomu v počtu narozených dětí.“ Nebo NÁSLEDKEM čeho se něco stalo? Takže „následkem přírůstku obyvatelstva“ se něco mohlo stát. V DŮSLEDKU čeho? V důsledku rostoucí popularity skateboardingu, například, vzrostla podpora parků pro skateboarding. Nebo VLIVEM čeho? Například: Podpora cyklostezek klesla vlivem saturace trhu. Nebo jestli je to něco negativního, můžete říct, že to bylo VINOU něčeho.
Můžete také použít celé spojovací výrazy. Možná je to i lehčí a frekventovanější než jenom předložky. Například můžete vysvětlovat pomocí spojky PROTOŽE nebo ve formálním jazyce můžete místo toho použít také spojku JELIKOŽ, která má stejný význam. Nebo jsem zde zapomněla spojku NEBOŤ. Také vysvětluje, proč se něco stalo. Nebo můžete slovo PROTOŽE také rozdělit a tak trošku více akcentujete, dáváte důraz na to slovíčko PROTO: „Stalo se to proto, že…“ Můžete také použít tuto vazbu: „z toho důvodu, že“ nebo „kvůli tomu, že“, „díky tomu, že“, „zásluhou toho, že“. Opět by to bylo něco pozitivního, když je to „zásluhou“ něčeho. Naopak negativní by bylo „vinou toho, že“. Takže tady máte různé příklady frází, které můžete použít, když chcete vysvětlovat příčiny.
No, a konečně se podíváme na nějaké fráze, jak můžete vyjádřit nejistotu, protože, vlastně, vy neznáte opravdové příčiny těch změn, vy můžete jenom hádat, dohadovat se. Tak jak to ve svém textu můžete vyjádřit? Tak, můžete například říct, jestli něčemu věříte, jste si jistí, tak můžete použít taková slova jako: JASNĚ, ZJEVNĚ, JEDNOZNAČNĚ, NEPOCHYBNĚ, OČIVIDNĚ, BEZPOCHYBY, EVIDENTNĚ, NESPORNĚ. Jestli si nejste jistí, ale věříte, že je velká pravděpodobnost toho, co říkáte, můžete použít například slovíčka jako: ASI, URČITĚ, JISTĚ, NEJSPÍŠ, ZŘEJMĚ, PRAVDĚPODOBNĚ, PATRNĚ nebo ZAJISTÉ. No, a abyste ukázali, že si opravdu nejste jistí, že je vaše nejistota velká, anebo že pravděpodobnost je malá, můžete použít slovíčka jako: MOŽNÁ nebo SNAD.
Tak, to by bylo pro dnešek všechno. Jenom bych vás chtěla upozornit, že jestli vás zajímá použití právě těchto adverbií nebo částic, můžete si najít moje video, které jsem o tom už udělala. Dám odkaz do popisku. Takže vám přeju, aby se vám zkouška podařila, pokud se na ni chystáte, anebo aby vám to šlo, když to budete používat třeba na univerzitě nebo v práci. A nezapomeňte, máme takové přísloví: „Dvakrát měř a jednou řež!“, takže se dobře podívejte na ta čísla, o kterých potřebujete psát a dobře si rozmyslete, a dobře si přepočítejte, že jste se nespletli. Mějte se krásně a na shledanou!