Home B2 Podcast 13: Jak se začít učit česky? (rozhovor)

Podcast 13: Jak se začít učit česky? (rozhovor)

Dobrý den, dámy a pánové, vítejte v další epizodě podcastu Learn Czech Online. Dnes vám přináším třetí ze čtyř částí mého interview s Irou. V prvních dvou částech jsem dávala otázky já jí a v této a následující části dala otázky ona mně.  

Byly to trošku záludné otázky, nebo hlavně ta první… Ira se mě ptala, jak se naučit správně psát háčky a čárky, to znamená diakritiku, a potom se mě zeptala, co bych doporučila studentům, kteří se chtějí začít učit česky. Takže jdeme na to a mé odpovědi si můžete poslechnout v následujících minutách.

Ještě mi dovolte, abych vám připomněla, že jestli se vám tento podcast líbí, můžete mě podpořit přes PayPal – odkaz najdete v popisu podcastu (https://bityl.co/7xzr), anebo se můžete přidat do skupiny na Facebooku, anebo se stát členy mého YouTube kanálu a tam mi pravidelně posílat nějakou malou finanční podporu. Předem děkuju! A teď už poslouchejte…

  • Jana: “Ve svém podcastu normálně mluvím sama a v současné době mluvím o tématech, která nějak pomáhají připravit se na zkoušku. A vy jste tu teď jako nějaký jiný člověk, tak možná byste mi mohla dát pár otázek, které, třeba, by mohly zajímat i někoho jiného. Máte nějaké otázky – jménem posluchačů?”
  • Ira: “Možná byste mohla doporučit nějaké triky, jak si lépe zapamatovat nějaká slova nebo tyhlety čárky nebo něco takového?”
  • Jana: “Johoho, to jste začala pěkně těžkou otázkou. Já sama… Co se týče čárek, samozřejmě, diakritika je velký problém. Jestli rusky mluvící nemají jiné problémy, tak s čárkami – no, hlavně s čárkami, háčky možná až tolik ne – mají ohromný problém. Musím se přiznat, že jsem zatím neobjevila žádný úžasný trik, bohužel. Řekla bych, že hodně číst, psát diktáty, kde, vlastně, to slyšíte a zároveň to i píšete a pak to zkontrolujete, jak jste to napsala, tak určitě patří k tomu, jak se v tom zlepšit.”
  • Jana: “Jako… Co se týče třeba „měkkého“ a „tvrdého“, kde je třeba DE, tam se nepíše háček, a DĚ, tam se píše háček… A Rusové, protože vy vlastně – nebo rusky mluvící, vy můžete vyslovovat „dě“ a nepíšete žádný háček, že jo. Tak, jako… Když tomu říkáme měkké a tvrdé, tak jsem někde četla něco o tom, jako že si to nějak spojit s nějakým jako dojmem, jako fyzickým. Jako že to měkké nějak třeba jako polštář, nebo něco, co je měkké. Tvrdé – já nevím, například stůl.”
  • Jana: “Další možnost je, když třeba i píšete ten diktát nebo i kdybyste třeba měli svou učebnici, tak možná si tam třeba i ty čárky dělat opravdu dlouhé. Anebo když mluvíte, tak na začátku… Časem to ztratit, protože by to znělo nepřirozeně, ale možná na začátku, opravdu, tam, kde je čárka, tak to dělat mnohem delší než tam, kde čárka není, abyste byli schopni rozlišit, kde je důraz, který je teda většinou na první slabice, a kde je délka, která může být kdekoli.”
  • Jana: “Nic jiného nemám, no, chce to praxi. A pokud teda potřebujete psát, a samozřejmě, když mluvíte, tak háčky a čárky nepotřebujete, tak se to naučíte tím, že budete psát, no.”
  • Ira: “A taky bych se ještě chtěla zeptat, co byste mohla doporučit začátečníkům, například člověku, který se chce začít učit češtinu, ale neví, čím je nejlepší začít a jak?”
  • Jana: “Sám?”
  • Ira: “Ano, sám.”
  • Jana: “No, samozřejmě, přístup je různý. Já osobně, kdybych se chtěla začít učit nějaký jazyk, tak bych pravděpodobně šla docela tradiční cestou. To znamená, že bych si koupila nějakou učebnici. Na češtinu už bylo vydáno docela hodně učebnic, hlavně pro ty nižší úrovně. Pro ty vyšší, tam už možná není tak lehké najít učebnici přesně pro to, co potřebujete.”
  • Jana: “Kdyby to byl někdo, kdo se chce naučit česky například kvůli zkoušce na… nejprve na trvalý pobyt, tam je teď á dvojka, tak bych pravděpodobně doporučila třeba knihu od paní Cvejnové, nějakou učebnici… Protože ona zná tu zkoušku… Já se směju, protože vy samozřejmě asi nevíte, o kom mluvím. Ale já bych asi doporučila knihu od autorky Cvejnové, může si ji člověk vyhledat. Má jednu sérii, která se jmenuje „Česky, prosím“, a ona se podílela na té zkoušce, takže ta kniha je dělaná dost prakticky, pro lidi, kteří žijou v České republice.”
  • Jana: “Kniha od paní Lídy Holé je samozřejmě velmi populární, pravděpodobně nejrozšířenější. Vypadá asi nejlépe z českých učebnic, protože se blíží těm… nebo vypadá jako ty anglické učebnice, je barevná, má dobrý design a hlavně má velmi dobrou online podporu. Kdyby teda byl takový člověk, který by se chtěl učit ještě ve své zemi… Tak samozřejmě pokud by chtěl tu knihu dostat legálně, nehledal by online, kde si to může stáhnout zadarmo… Tak například tahle kniha „Česky krok za krokem 1“ – je ji možné koupit i v online verzi na Issuu. A pak je spousta cvičení online, které autorka a její tým ještě k té knížce dělají.”
  • Jana: “Ale… Ale! Kdybych byla na místě toho začátečníka, tak bych nechtěla jenom PDF verzi, určitě bych chtěla papírovou knihu. No, já jsem začala mluvit o učebnicích… Takže já osobně bych si našla nějakou učebnici a asi bych se nechala vést tím autorem. Na jednu stranu je samozřejmě lehčí, když ta kniha vysvětluje ve vašem jazyce, nebo v jazyce, který umíte, v ruštině nebo v angličtině. Ale na druhou stranu, pro rusky mluvící si nejsem úplně jistá, jestli je to třeba. Nebo možná úplně na začátku a pak už může být lepší, když tam ta ruština není, protože to může možná rozptylovat. Co si o tom myslíte vy?”
  • Ira: “Ano, ano, souhlasím, že na začátku by bylo dobré, aby člověk aspoň něčemu rozuměl, a pak už, když bude mít ten základní kámen, aspoň něco bude znát, tak už může používat češtinu a myslet česky, přemýšlet česky, jestli to tak můžu říct… Takže, ano, souhlasím s vámi.”
  • Jana: “No, samozřejmě, teď jsme mluvili o tom, jak se člověk naučí nějakou základní slovní zásobu a jak se naučí základní gramatická pravidla. Ale co se týče slovní zásoby, tak buď existují aplikace, anebo něco, co… s čím se ztotožňuju, že je to velmi dobrý a užitečný nápad, je dělat si svoje vlastní kartičky, anebo možná ne kartičky, ale… Já když jsem se učila anglicky nebo španělsky, tak jsem si vždycky udělala nějaký malý notýsek, kam jsem si opisovala ta hlavní pravidla anebo skupiny slovíček, která spolu nějak souvisela, třeba barvy, nábytek a podobně. Vlastně jako vy jste taky měla svůj sešit. Takže tohleto, no a potom samozřejmě…”

Tak, to by pro dnešek stačilo a jestli jste zvědaví, co jsem ještě doporučila, o čem jsem dále mluvila, co podle mě pomáhá i začátečníkům ve studiu jazyka, tak se můžete těšit na následující čtrnáctý díl podcastu Learn Czech Online. Zatím se mějte krásně a na shledanou!

Jestli se vám moje podcasty líbí, podpořte mě:

Také se můžete přidat do skupiny

A určitě si kupte mé knihy 🙂

Podcast: Play in new window | Download

Subscribe: Apple Podcasts | Spotify | Amazon Music | Android | Blubrry | Email | TuneIn | RSS