Pojďme se projít: OLŠANSKÉ HŘBITOVY 2.

Zvu vás na druhou procházku na Olšanské hřbitovy. Tentokrát hlouběji, více v nitru, více “v lese”… A povídat si budeme o jaru, o rozdílném vnímání “malých” měst v Rusku/Ukrajině a v České republice, o květinách, o hrobech a o Velikonocích.

CELÝ TEXT:

Dobrý den, dámy a pánové!

Vítám vás na naší druhé procházce po Olšanských hřbitovech. A chtěla bych vám ukázat, jak to tady krásně kvete. Tady můžete vidět sněženky… A možná i bledulky? Ne, jenom sněženky. Ale je jich tady dost. No, tady nejsou tak moc vidět, ale tady na tom hrobě… Tady na tom hrobě ano.

Máte rádi jaro? Já se na něj těším. Těším se na to, až bude tepleji, až bude více svítit slunce… Ale abych pravdu řekla, až tak moc se netěším na léto. V létě je na mě trošku moc horko. Dávám přednost trochu chladnějšímu počasí, ale ne úplně zimě a mrazu, protože nejsem lyžařka.

Mimochodem, kde žijete? Žijete ve velkém městě? Nebo někde na venkově?

Mimochodem („mimochodem“ číslo dva), to je docela zajímavé, když potkávám lidi z Ruska… Žádný Američan mi to nikdy neřekl, ale Rusové ano, nebo možná i Ukrajinci… Když spolu mluvíme a oni říkají… Já se ptám, odkud jsou, ať mi něco řeknou o svém městě… A oni říkají: „Já jsem z malého města.“ A já se zeptám: „A kolik obyvatel má vaše město?“ A oni mi řeknou: „Tři sta tisíc.“ Ale to je malé (!).

Tak já se začnu smát, protože Česká republika je malá. Má jenom deset milionů obyvatel. A tři sta tisíc obyvatel má jenom Ostrava, Brno… Samozřejmě, více než milion obyvatel má Praha… Ale nikdy byste o tom městě neřekli, v České republice, že je malé. Takzvaná velká, nebo větší, regionální, česká města mají něco přes sto tisíc obyvatel. Takže JÁ pocházím z malého města…

Ó, tady někdo zemřel, jsou tady čerstvé věnce a květiny.

Já pocházím opravdu z malého města. Ne z vesnice, z města, které má deset tisíc obyvatel. Tak to určitě uznáte, že to JE malé město.

Teď máme začátek března, a to už je jarní měsíc. Ó! Tady možná už začíná něco pučit (*správně: pučet). Tady dole můžeme vidět petrklíč! Nebo něco takového. Znovu se omlouvám, má znalost rostlinstva není příliš dobrá. Ale tady můžete vidět (teda, kdybych to přiblížila, tak to můžete vidět lépe), že už začínají pučet stromy, lístečky, keře, a proto tady brzy bude o něco méně světla a více budou zpívat ptáci, a bude tady více květin… Ó! To jsou krásné květinky! Počkejte, já to tentokrát zkusím nějak zvětšit, abyste viděli, o čem mluvím. Tady. Ta je zrovna rozšlápnutá. Ale tady ne, tam vystrkuje hlavičku.

Tak, jdeme zpátky. Takže… (Tohle byly možná krokusy, že jo?) Takže začne zase nové roční období a taky budou svátky jara, Velikonoce. Jak slavíte Velikonoce? Podle toho, co jsem slyšela, tak rusky mluvící slaví… No, ono to je asi více podle kultury nebo náboženství, ale vy slavíte „Paschu“, to je něco jako Velikonoce. Někdy to může být dokonce ve stejnou dobu, ale někdy taky ne.

Teď jsem poslouchala jeden takový podkast o českých tradicích a tam se říkalo, že na venkově se Velikonoce slaví více, ve městě jsou tyto svátky více komerční…

Když uvidíte na hřbitově takovouhle cedulku, tak to znamená, že tady leží někdo slavný, více nebo méně slavný, někdo významný. Toho člověka jsem neznala. Co je také zajímavé: že jsou tady hroby, které jsou nadepsány jiným písmem než češtinou, takže tomuhle asi více rozumíte vy, rusky mluvící, moji posluchači, diváci, než já. A co to je? „Ně žalko nam budě spočiti, ta žal Ukrainu nam…“ No, a tak dále. Takže asi nějaký Ukrajinec. Asi bych si to tam mohla přečíst na té cedulce, ale jdeme dál.

Jo, takže já žiju v Praze a to znamená, že Velikonoce příliš neslavím. Ale myslím, že to jsou krásné svátky. Lidé si vyzdobí domov, aby vypadal jarně, aby tam byla zeleň… Taky se jedí sladkosti, například mazanec. To je takové kulaté, něco jako kulič. A chutná to možná taky podobně. Nebo to chutná jako vánočka, jenom je to takový jiný tvar. A potom se barví vejce. Já osobně vejce tak moc nemusím, ale určitě to vypadá krásně.

No, a chodí se na koledu. To je něco, čím jsou cizinci překvapení, možná zděšení, když slyší, že v Česku máme svátek, kdy muži můžou bít ženy. A někteří se začnou na ten svátek hrozně těšit, že by si to taky chtěli vyzkoušet, anebo tomu minimálně moc nerozumí, proč… Je to něco s tím, že by ženám měla vydržet energie a krása celý rok… Ale! Musím říct, že v kraji, odkud já pocházím, to máme spravedlivější a týden, nebo v některých městech dva týdny, před Velikonoční nedělí, před Velikonočním pondělím, chodí na koledu i ženy. Takže tam ženy taky… No, ono se neříká, že bijí muže, ale koledují, vymrskají je. A musí u toho říkat koledy. Takže, co si o tomto svátku myslíte? Už jste ho v Česku zažili?

Tady je čerstvý hrob. Hmmm, ještě bez náhrobního kamene. No, v době covidu asi přibývá všude náhrobních kamenů a hrobů.

Takže co si myslíte o svátku, kdy křesťané slaví ukřižování tohoto muže? Pardon, jestli to není muž… Co si myslíte vy o Velikonocích? Jsou to pro vás svátky, kdy vzpomínáte na Ježíše Krista a oslavujete jeho zmrtvýchvstání, anebo jsou to svátky, kdy vítáte jaro?

Budu se těšit na vaše odpovědi a na naši další procházku, ať už to bude kdekoli. Na shledanou!

Leave a Reply